Je tomu již pár měsíců, co Evropou křižovalo turné několika kapel, jejichž kořeny můžeme hledat na Blízkém východě anebo v severní Africe. Unikátní spojení izraelských hudebníků (ORPHANED LAND) s těmi arabskými (MYRATH, ARKAN) přesně zapadá do filozofie, kterou se Kobi Farhi a spol. snaží v posledních letech hlásat mezi svůj posluchačský lid. Tolerance, mír, porozumění. Samozřejmě, tyto pojmy působí v dnešním světě již poněkud vyprázdněně, a právě proto jsou tady OPRHANED LAND s jejich novou deskou, aby se nás pokusili přesvědčit, že skepse rozhodně není na místě.

Vždyť i sám Kobi Farhi, coby potomek kdysi vzkvétající komunity iráckých Židů, o tom bezpochyby ví své. Jestliže na nás promo fotografie, provázející edici předchozího alba „The Never Ending Way Of ORwarriOR“, působily trochu naivně, vše ostatní lze skupině bez problémů věřit. V jejím počínání bychom jen těžko hledali kalkul, či rovnou vyčůranost. S letošní novinkou to bude v tomto směru mnohem, řekněme zajímavější.

Pryč je úporná snaha o progresivní metal; přiznejme si, že v tomto směru Izraelcům už docela ujel vlak. Pryč jsou předimenzované nekonečné skladby, kterým sice nechybělo orientální kouzlo, ale i to se po čase začalo zajídat. Na „All Is One“ je totiž v první řadě slyšet jasný vliv výše zmíněných skupin, jež ORPHANED LAND dělaly v roce 2011 společnost na evropském turné. Tedy řeč je především o tuniských melodicích MYRATH.

Nástup do úvodní a zároveň i titulní skladby je všeříkající. Masivní sbory á la „to nejlepší“ z tvorby NIGHTWISH můžou u jedinců, jejichž vkus nebyl zasažen působením těchto finských cukrářů způsobit určité rozpaky, ale vše se nakonec ukáže být jen jako jedna malá nástraha před nesmírně příjemně se poslouchajícím albem. Vlivy MYRATH lze pak jasně vypozorovat ve výrazných refrénech a přímočaře střižených skladbách, jež jsou, pochopitelně, protkány všudypřítomnou orientální atmosférou.

Mezi povětšinou anglicky zpívané písně se vmísí i nějaká ta hebrejská („Shama´im“), či arabská (skvělá přímočará záležitost „Ya Benaye“), což kromě snahy o multikulturní důslednost můžeme rovněž přičítat i upřímnosti, s jakou Izraelci ke své tvorbě přistupují. „All Is One“ a jeho sdělení opět staví na bourání mezináboženských a multietnických bariér a opět k tomu přistupuje s jednoduchým a z jistého úhlu pohledu i naivním provedením. Stačí již jen pohled na motiv obalu, jenž šikovným způsobem mísí hlavní symboly tří abrahámovských náboženství, coby kořenů všech současných i minulých problémů na Blízkém východě.

Přímočarost se tentokráte promítla i do hudby, která více než kdy jindy v minulosti plně koreluje s koncertní podobou ORPHANED LAND. Ta nikdy nepostrádala hlavně zábavný rozměr. Zde lze jednoznačně skupině přičíst k dobru, že své vize neprezentuje přehnaně mentorským stylem a plně si uvědomuje svoje možnosti. Ty spočívají především v přinášení radosti skrze svoji muziku, což ve výsledku (může) otupit ostří všech svárů.

„All Is One“ tyto aspirace v celé své průhlednosti a sázce na hitovost jednoznačně má. Jedenáctka skladeb nám ve výborném zvukovém balení nabízí nefalšovanou jízdu, vyšperkovanou nesčetnými chytlavými motivy a skvělými refrény. Po počátečných tak trochu rozpačitých pocitech to začíná do sebe vše zapadat. Masivní perkuse, četné orientální nástroje na pozadí, šťavnaté kytary, sborové nápěvy a v neposlední řadě vokální jistota Kobi Farhi.

Dnešní svět a zejména ten blízkovýchodní je příliš komplikovaný na to, aby jeho problémy dokázala vyřešit jedna kapela, ale během poslechu lehkonohých melodií pátého alba této izraelské legendy není zas tak těžké podlehnout pocitu, že vlastně stačí jen tak málo. Zarputilost snažení ORPHANED LAND je určitě hodná obdivu. Vždyť co jiného říct o dalším evropském turné, nyní ve společnosti palestinských KHALAS a Jordánců BILOCATE, které nás čeká letos na podzim? Tato Mission Impossible zdárně pokračuje dál a tentokráte se u toho budeme veselit až do rána a kdoví, možná už zítra se bude tančit opravdu všude. Já se velice rád přidám!